1 příběh – 3 možnosti
Některé věci vím dlouho před tím, než se stanou. Třeba to, že budu jednou potřebovat ve své profesi plynně mluvit anglicky. Mám ráda profesionalitu. Vím, že se ten čas se blíží a mne to lehce děsí. Ráda bych proto svou angličtinu vylepšila a v létě pracovně vycestovala ven. Vybírám destinaci a doufám, že v ní najdu ideálního maroda natěšeného na mé léčení.
Jako motivaci mi poslal kamarád video. Je to polská reklama na kurz angličtiny. Myslím, že tím myslel něco jako – hele, zvládl to on, zvládneš to také.
V tom videu přiveze PPL balíček dědovi. Ten ho rozbalí, vyndá učebnice a začne se sám učit anglicky. Po nějakém čase se vydá za svou malou vnučkou. Ta žije v cizině a neumí polsky. Reklama končí tím, že jí anglicky řekne – ahoj. Já jsem tvůj děda.
Po té, co jsem video dokoukala, chtělo se mi plakat. Jeho vnučka nemluvila polsky. Nikdo jí to nenaučil. Nejspíš nebude znát nic z tradic země svého dědečka, který jí nechoval jako miminko a neviděl ani její první krůčky. Místo motivace přišel smutek.
A další příběh, který k téže reklamě dodal jiný kamarád? Děda nesouhlasil s tím, že si jeho sin vezme cizinku a bude s ní žít daleko od domova. Mnoho let se neviděli, nebavili. Děda přijel, aby se omluvil. Jedna reklama. Tři příběhy. Jaký je ten váš?