8. říjen 2016
Podzim – čas KOVU – plic a tlustého střeva.
KOV hledá přátelské vztahy, ale potřebuje odstup. Usiluje o krásu, ale spokojí se s užitečností. Hledá radost, ale bojí se spontánnosti. Ztělesňuje sílu ukázněnosti, osamění a dokonalosti. Je časem spadaného listí, kdy se koloběh živin vrací zpět do půdy. Zde živí zrna, která na jaře vzejdou. Kov nás nabádá k přeměně a opuštění všeho nepotřebného v našem životě. Ať už jde o změnu nefunkčních vzorců chování, či nastolení nového řádu v osobních a pracovních vztazích. Uvědomění a uhájení si svých hranic, za které nenecháme zajít nic a nikoho. Oddělení dobrého a čistého od hrubého a nedokonalého. Tento úklid bychom měli pojmout jako klidnou meditaci. Odměnou za naše úsilí nám na mentální úrovni bude ohromná svoboda a chuť znovu se nadechnout. Pustit do svého života novou kvalitu obohacenou o esenci procesu zrání, odpuštění a pochopení.