Artróza kolene

PŘÍBĚH JAKO Z ČÍTANKY
Kolena jsou o pokoře, řeklo by se. A co psychosomatika rodu?
Kolena ho bolela už od dětství. Lékaři diagnostikovali artrózu a predikují další zhoršování. A proto vyhledal alternativní pomoc. A jak to bylo dál?

Zde je příběh jeho rodu.
Jeho babička byla „silná žena“. Dědu už si nepamatuje. Jeho matka je „generál“ a maminkovskou roli tak nějak supluje tatínek. S maminkou od mala bojoval, s tátou se mazlil.
Ženskou něžnou lásku nepoznal jako dítě ani u matky, ani u babičky. Mužský vzor nemá vůbec. Je proto zajímavé sledovat jeho profesní cestu. Profesí totiž vystřídal spoustu. Kamioňákem byl proto, že se mu to zdálo chlapské a proto, že mohl – možná zatím nevědomě odejít jako „muž“ ze sociálního systému rodiny. Na odchod ale ještě nebyl připraven. Potřeboval si dočerpat ženskost a pak ještě dospět v muže (dle systému „rodiny jako sociální dělohy“). Proto se stal řidičem sanitky a pak zdravotním bratrem. Zde se naučil podporovat a pečovat o slabší. Tím si, aniž by tušil, přirozeně a jak nejlépe dokázal, doplnil „ženu“ v sobě.
Nyní se vydává cestou svého sociálního porodu do jeho mužské fáze. Našel si práci v SRN – do státu, který má podle něj nejlépe nastavený řád, hierarchii, moc a sílu. To naprosto obdivuje a kladně hodnotí. V mužském světě je hierarchie samozřejmostí. A on ji dosud nepoznal. Neměl příležitost poměřit svoje síly dokonce ani se starším bratrem, který se uzavřel už jako malý.

Co díky rodové linii pochopil?

– že vystřídání „TOLIKA“ profesí v životě je v pořádku, protože si jimi sytí deficit z mládí a zároveň prochází jakýmsi „doučováním“ toho, co nebylo možné se naučit dříve.
– původně chtěl do SRN, hned jak se zapracuje, přestěhovat i manželku s dcerami. Pochopil, že zahraniční zkušenost je jeho cesta. Ta nemusí nutně trvat po zbytek života a není důvod, aby zasahovala do osudu ženské části rodiny.
– že s ním matka bude nejspíš dál „bojovat jako muž“, protože to jinak neumí. Avšak, pokud ji přijme jako ženu, už na boj nemusí přistupovat. Protože muži s ženami nebojují, s muži v mužském světě však ano.

– že pokud s pokorou matku přijme jako matku, kolena přestanou bolet. Vždyť na kolena se pokleká v gestu pokory
a to mu jeho kolena „signalizovaly“ už od dětství…

– že porozuměl tomu, proč se zhoršuje i situace v rodině. Manželka totiž neodpustila svému otci, že „od nich odešel“. Pokud on „odešel (pracovně) do SRN – ale dokáže se „vrátit“, přestane se manželka podvědomě bát opuštění, uklidní se a má šanci si vyléčit svůj rodový vzorec.