BOLEST ZAD? ZAPOMEŇTE NA CVIČENÍ

Vítám Vás u dnešní kazuistiky.  Psychosomatice se věnuje tolik let, co já. Platí u ní staré známé přísloví o „kovářovic kobyle“, co chodí bosa.

Bolest v oblasti kříže registruje více jak 4 roky. Snaží se do těch míst dýchat, pravidelně chodí na masáže, cvičí. Po poslední masáži nemohla bolestí dospat a řekla si DOST!

V pozici cviku na obrázku jsme spolu začaly rozplétat její  vlastní životní příběh. Uvědomila si, kolik svalů má zaťatých.  Pomalinku je začala prodýchávat a s láskou uvolňovat.

Obrazy k nim chodily jak na běžícím pásu. Byly to nejen obrazy týkající se situací, kdy měla doslova  strachy stažený zadeček (třeba když se bála, že přijde pozdě do školy, kam jako prvňáček  pěšky denně několik kilometrů docházela). Byly zde i obrazy ze sexuálního života,  v němž prožívala nenaplněná očekávání.  Objevila i situace, kdy byla strachy pokroucená, protože si uvědomovala, že její jednání nebylo úplně férové. Přesto, že šlo o dávnou minulost, bylo pro ní důležité si za ty situace přiznat vinu a odpustit si. Až pak šlo totiž sval povolit a postoupit dál. Cesta do nitra jí samé trvala téměř hodinu.  A stála za to.

Oblast, v kříži byla dlouhodobě díky staženým svalům méně prokrvená. Pocitově se to projevovalo jako chlad a tak měla neustále potřebu nosit svetr kolem pasu a místo prohřívat.  Koupání ve studené vodě nepřicházelo v úvahu.

Po terapii se vše změnilo, jako mávnutím kouzelného proutku.

Jak si můžete pomoci Vy sami? A jak jsem postupovala při léčení dál? To se v podrobném návodu dočtete v dalším příspěvku.