Mimotělní zážitek

Miluju kapitány. Přiznávám. Ta hodnost má v sobě něco co mi lahodí. I přes to, že o psychosomatice většinou, až na výjimky, nic nevědí a energetická práce na těle je pojem neznámý.

Tenhle byl vousatý kapitán parníku. Když přišel na první terapii, děsně smrděl kouřem z tabáku a hekal bolestí. Na druhé návštěvě si stěžoval, že bolest povolila jen částečně. Na třetí návštěvě, už konečně po všech těch hrubých odstraňováních bloků a manipulacích, jsem mu nabídla shiatsu masáž, kterou dosud zatím nikde neabsolvoval.

Usnul, jako většina mužů, už po pár minutách. Na závěr ošetření, po standardní větě „pomalinku si zahýbejte rukama a nohama a otevřete oči“ – většina klientů mžourá a nechce se jim vstávat. Kapitán otevřel oči v momentě úplně dokořán a téměř poděšeně vyskočil. Prvně v životě měl mimotělní zážitek. Barvitě mi popisoval jak viděl shora postup ošetření i jak se mi „kouřilo od rukou.“ Mluvil dlouho a byl to krásný zážitek pro oba. Pro mně snad o to víc, že jsem mohla být součástí procesu, který ho, myslím, hluboce poznamená na dlouho.
A proč to všechno? Protože mně prostě moje práce baví, stále překvapuje a hluboce naplňuje.

Žasnu a  děkuji.