KOV – NEMOHL DÝCHAT

Odborná lékařská vyšetření nenašla žádný problém. Přesto měl pocit, že se dusí. Přidala se panika. Když nevědí ani lékaři, psychika bije na poplach a nalhává nám, že je to asi vážné.

Pro případ nouze si protekčně obstaral „dýchátko“. To ho ale uklidnilo jen málo.

Začal hledat pomoc jinde.

Mluvil dlouho. Potřeboval se vypovídat. Pustit to ven. Intuitivně to dělal naprosto správně, protože z pohledu TCM je párovým orgánem k plicím, TLUSTÉ STŘEVO.

V posledních několika letech prožil postupně dva silné vztahy. Čas obou vypršel. Výměna skončila, energie začala stagnovat. Cítil se vyčerpaný.

Při terapii říkal, že vlastně  žije s pocitem viny za všechny nevydařené vztahy. Za všechny lidi, které v životě opustil.

Jak to souvisí s dechem? Je mu 50 let.  Jeho životní cesta pentagramem je právě teď v KOVU. Ve věku moudrosti, které vévodí právě výše zmíněné  plíce  a tlusté střevo. V přírodě by se toto období dalo přirovnat k podzimu, kdy síly ubývá a proto  stromy stahují svoji mízu dolů ke kořenům.

I jemu síly ubývá a měl by přehodnocovat, kdo a co v jeho životě smí zůstat. Ano, smí – žádné může! Čeho je žádoucí se vzdát a vypustit (viz. tlusté střevo) to ze života.

Je to stejné jako v přírodě! Strom, který na podzim shazuje listí  to nedělá  „naschvál“. Ani z toho nemá pocit viny, že to zase letos opět nezvládl,  svoje listy nedokázal udržet na větvích a „opustil je“. Jde o přirozený koloběh.   Není na tom nic špatného. Jen díky tomu má sílu na jaře, o rok mohutnější, moudřejší a košatější ,  znovu obrazit.

Pochopil a přišla úleva. Doslova si mimoděk oddech a já se usmála. Tyhle momenty, které klient vlastně ani nepostřehne, mám moc ráda.

Do centra  pozornosti  se pak, logicky, dostalo podnikání. Klasika. Velká firma, pobočky, finance…

Další velké téma, které jsme otevřely pro přemýšlení do příští návštěvy.

Kůže souvisí s našimi hranicemi – odsud „začínám JÁ“ – a  je pod vládou plic. Proto jsem pro závěr našeho setkání zvolila shiatsu masáž. Ta jde totiž na rozdíl od klasická masáže dráhami hluboko přehluboko. Doslova ke kořenům – viz podzim a strom.

A pak přišlo „kouzlo“. Pán odcházel a DÝCHAL!!!! Oba jsme se smáli a  já měla radost, že má ta moje práce smysl.