KOV: Nemohl se nadechnout. Omdlel. Na ulici – náhle, bez varování.
Přišel s hrůzou v očích. Bál se, že to přijde zas. Přesto, že měl břicho naplněné vzduchem, dýchal velice povrchově. Skoro nevydechoval – co kdyby. Než navštívil mne, byl u kolegy, který ho dýchat naučil, ale pracovaly pouze s tělem. Aby tělo fungovalo, musí být ale v souhře s duší.
Uvolnila jsem mu zběžně hrudník a dráhu plic (KOV). Ukázala pár dechových cviků pro případ dechové nedostatečnosti.
Při terapii, se během rozhovoru a numerologického rozboru, ukázalo jako téma číslo 1 vztah s partnerkou. Ten trvá už několik let a z jeho pohledu pomalu zraje ke konci.
„Ona mi nedává pocit opory. Většinu všeho platím já,“ stěžoval si. Neuvědomoval si přitom, že právě ONA mu vstoupila do života proto, aby se stal z toho malého chlapečka hledajícího oporu, konečně mužem.
Bylo to pro něj těžké pochopit. Když přistoupil na to, že na sobě začne pracovat a že se s ní vlastně nemusí rozcházet, přišla veliká úleva. Najednou, jako mávnutím kouzelného proutku, dýchal volně a svobodně.
Mějte krásný den a dýchejte svobodně. Protože dech je život.