ZEM: Role oběti
Během svojí 20 leté praxe jsem si prošla mnoha cestami. Dlouho jsem šla pouze cestou ezoteriky. Bylo v ní spousta návratů do minulosti. Čištění, odžívání, rovnání …. Jak se na tento proces dívám dnes? Neodsuzuji ho, jsem vděčná za to, že i díky němu jsem přesně tam, kde jsem. Díky této cestě dokážu vnímat myšlení svých klientů, kteří po této cestě přišli až ke mně. Ale už jsem dál. Do minulosti se vracím jen výjimečně. Snažím se jít cestou mnohem efektivnější. Je to cesta při níž s klienty hledám možnosti dosud neprozkoumané, neznámé. Pomáhám navodit pocit zodpovědnosti sama za sebe a pomáhám tvořit novou, užitečnější a hlavně chtěnou budoucnost, ve které se budou cítit lépe.
Hodně jednoduše to vysvětlím na příběhu své klientky (45 let, zaměstnaná, bolesti páteře), která si vlastně přišla stěžovat na „osud“.
Hned na začátku terapie mi sdělila, že už prošla spoustou terapií – ženskými kruhy, konstelacemi i kartářkami konče. Všude jí všichni potvrdili, že žije roli „OBĚTI“. Neustále se vracela do minulosti ve které byla nešťastná. Už 15 let ví, že se bude muset vystěhovat z domu. Celých těch 15 let v něm žije ve stresu, kdy přijde den D – den stěhování. Tu tíhu nese nejen na psychické rovině. Její zázemí – domov – prvek zem – jí přestává sytit. V té fyzické pak její páteř, která se bortí a bolí. Masáže ani další terapie pochopitelně nepomáhají. Za celou dobu jí nikdo nepomohl z bludného kruhu ven. Neviděla, neuměla si představit jiné možnosti a neuměla proto udělat jediný krok ke změně v níž by se cítila lépe. Role oběti jí je tak vlastně „přisouzena napořád“.
Pro některé klienty je jednodušší obcházet další a další terapeuty, hledat toho „dobrého“ a přesto neudělat jedinou změnu u sebe sama. Se svými klienty nehraji hru na stížnosti, ale vyžaduji snahu zamyslet se a situaci rozplétat a pomalu řešit.
Během našeho setkání paní pochopila, že roli oběti už žít nemusí. Může začít hledat nové bydlení, vytvářet aktivně svoji budoucnost. Zároveň ale pochopila, že to bude zpočátku těžké a že se bude muset spolehnout sama na sebe. Nevím, zda to dokáže. Po letech praxe už vím, že každý má svou cestu. A já tu nejsem záchranář. Ale už to, že přišla je signál, že ten čas nastal.
Přijďte propojit hlavu s tělem – naučit se, jak uchopit život do svých rukou. Přestat se trápit minulostí a vykročit směrem, kde vám bude dobře. Naučím vás to v www.Auraskola.cz