Znáte své hranice?

V životě občas nastanou chvíle, kdy nám jiná osoba začne narušovat naše hranice. Náš životní prostor. Nejprve možná skoro neznatelně. Později možná zásadně. Proč? Protože si to necháme líbit. Ze strachu, z vypočítavosti, kvůli pohodlí, z „lásky“…. protože se o sebe neumíme postarat. Je mnoho důvodů.

Naše hlava tuto skutečnost dlouho toleruje. Tělo ne.

Sem už nesmíš, říká naše kůže. „ Říká?“ Ano, ale my nerozumíme.

Naše kůže je jakousi pomyslnou hranicí. Předělem, kde začínáme a končíme. Odsud už jsem to já. Když svědí, bolí, nebo se na ní začnou objevovat fleky, či vyrážka – zpozorněte! Ona je pro nás totiž zároveň jakousi kontrolkou, která nám signalizuje problém.

Kazuistika z mé praxe:

paní ve středním věku přichází s velice svědivou vyrážkou. První pupínek se kdysi objevil v podpaží. Zde se nachází první bod energetické dráhy srdce (S1). Jistě vás napadne, že je důmyslně chráněný paží. Ano. Jde přeci o srdíčko! Z pohledu laika je to ale fajn…. hlavně, že to není vidět.

V té době se paní rozváděla – čili hranice jejího života se otřásaly v základech. Špatné pracovní vztahy jí donutily opustit stávající zaměstnání. Komunikace s maminkou byla dlouhodobě neutěšená. Pomyslný pohár trpělivosti jejího těla přetekl a vyrážka se postupně rozšířila po celém těle. Kortikoidy nepomáhaly. Přidala krev ve stolici, zlatý stafylokok – a patní ostruha. Přesně v tomto místě, na patě, končí Masunágova prodloužená dráha srdce. Ta není akupunkturní. Nemá akupunkturní body. Je jemnější. Duchovní.

Vidíte, jak srozumitelně jí tělo upozorňovalo na nutnost začít situaci řešit?

Rozvedla se. Pak si našla novou práci a přítele. Zapracovala na vztahu s maminkou. Nestalo se to lusknutím prstu. Byla to práce na několik let. i vyrážka postupně ustupovala, ale ostruha ne. Na terapii přišla s matným povědomím o psychosomatice. Navrhla jsem jí somatické koučování v kombinaci se shiatsu masáží. Díky speciálním jógovým ásánám se naučila prodýchat a protáhnout dráhu srdce. Rozproudit tak energii v ruce, v podpaží a v okolí paty. Domů odcházela se spoustou úkolů. Při další – druhé návštěvě jsem viděla, že úkoly plní a situaci dále pomalu řeší. Teprve pak mohlo dojít na jemné odstraňování „kontrolky“ na patě pomocí akupunktury. Pata byla po terapii téměř bez bolesti. Při poslední, třetí návštěvě, je pata zcela doléčena. Vyrážka se ale zhoršila a dále zůstává na nohách kolem kotníků (viz foto). Proč? Paní reflektuje, že ke zhoršení došlo po hádce s přítelem. Hurá. Začala vnímat řeč svého těla s vyrážkou jako komunikačním prvkem. Nemám o ní strach, ta už si v životě své hranice ohlídá a postupně dořeší.

Pociťuji radost.